Ako na to?

[snekoun]

Díky Piškotovi za obsáhlou dopověď , přesně pochopil co jsem napsal a proč jsem to napsal.

[snekoun]

Jo a zkratku LH - neuznávám protože si to každý vysvětluje jinak. Pokud mohu nepoužívám ji a ani jí nechci používat.
Jinak soulhlas s Loudisem ... v našem regimentu to je trochu problém... což je daň za velikost regimentu. Ale jde to pomalu nahoru!

[Saman]

Uff.. tady se to teda rozjelo. Mimochodem, už jsme oputili téma jak to nedělat a začalo se řešit jak to dělat, což je velký posun {smajlík palec nahoru}

Nějaká ucelená reakce na tak rozsáhlé příspěvky by byla opět rozsáhlá a kdo to pak má číst, že jo. Takže jen v bodech co se mi honí hlavou:

• - třicítkový voják byl napůl vyvrhel a napůl kentus, kam až v dobovosti chceme zajít? Nemluvím o plenění a podobných hardcore aktivitách :)

• - s tím souvisí i že co si sám neunesl (případně jeho žena a děcka), to neměl

• - dobový tábor nebyl rozdělený na malé skupinky a fungoval jako celek (že by jedna z cest kterou by stálo za to zkusit na "bitvě primárně pro nás"?)

• - víte někdo o bitvě s uvěřitelným scénářem? (víc rekonstrukce, méně vyjednávání uprostřed pole s praporem a bubnem)

• - super zajímavá byla vloni Ostrava, protože scénář nebyl a manévrovaly proti sobě dva velké celky, každý řízený velitelem.. šlo trochu o taktiku, sehranost, ovladatelnost a ne jen o divadýlko

• - v gotice se porádají souboje a turnaje, všichni(?) se učí šermovat, ve třicítce jde víc o divadlo než o to jít si zabojovat. Reálný šerm neprovozujeme ani mimo bitvu samotnou. Přitom plechy máme a šermířkou masku není problém vzít. Šavle proti tesáku a štítku, dva kordy proti partyzáně.. kdo vyhraje arénu je hrdina skupiny :) (není to dobové, ale zase rozvíjí dobovost šermu samotného)

• - Velký regiment byl jen experiment, ale ukázal, že ochotných lidí je dost - nejen pár skalních nadšenců do vojenské historie

• - v Kurovicích jsem osobně nebyl, ale mám pocit, že se z této akce šíří dobovost mezi ostatní - kdo tam byl, předává tyto myšlenky dál..

• - .. ale úroveň předávání sebelepší myšlenky záleží na hlavně lidech.. Kdo přátelsky radí, stává se guru. Kdo prudí, je prudič.

• - Podobných akcí může být víc, jde jen o to je zorganizovat. A nemusí to být "takové druhé Kurovice" - záleží jen na organizátorovi, jak si představuje oživlou historii.

To by snad zatím stačilo :P

P.S. Zkratku LH, nebo pojem oživlá historie klidně používám, protože je stejně nejednoznačná jako pojem dobovost. Dokonce, jdu-li do základu slova, dobovost mi přijde ještě přísnější než oživlá historie. Např. zbraň vykovaná moderními postupy není dobová, ale pokud tak vypadá, dá se použít na oživlou historii. K tomu mě ještě napadá, že lidé, kteří se snaží o oživení historie (LH) řeší méně vybavení, ale více chování lidí v té době. Pro ně je větší prohřešek (v rámci akce) jít večer na pivo, než běhat po Dvorci v bavlněné košili. IMHO my máme spíš opačný přístup.

[ppavon]

Já si myslím, že je to vše dost o přístupu a očekávání těch lidí. Myslím(aspoň trochu), že rozumím Olaffovým připomínkám. Je dost lidí, kteří to vnímají prostě jen jako hobby, a někteří z nich mají potřebu se dále rozvíjet a někteří zase nee. Pro spoustu lidí je bitva příležitostí k poklábosení s přáteli, do 3 do rána chlastat a pak si teda jít zařádit na plac. Nedej bože ještě zkoušet před bitvou manévry v rámci regimentu. A pak jsou lidé, kteří očekávají trochu více... Obojí je normální. Pakliže má někdo dojem, že tu nejsou příliš kvalitní akce, nechť ji zkusí zorganizovat. Osobně nepotřebuji diváky k tomu, abych si navlékl kostým a šel na plac dělat bitvu či dobový tábor. Ale ti diváci téměř vždy platí náklady.
Trochu mi přijde, že se tu jen lamentuje. Pakliže má někdo prostě potřebu s něčím hnout, může, nechť kontaktuje jiné skupiny a vyvolává nějakou akci. Jinak na spoustě bitev je velice dobře vidět, zda ji dělá převážně vystupující člověk, zcela nešermující mušketýr(nemyslím to ve zlém, nehněvejte se), či viz. B..., Fr...

A pohnout(opravdu nemyslím manévry) s 8-10 lidmi či 70-100 je opravdu sakra velikánský rozdíl. Už to tu zaznělo, ale jen to potvrzuji, protože to sám vidím velice často... Na druhou stranu to hodně souvisí s vnitřním fungováním celku, což je také velmi rozhodující.

[gunhead]

V zásadě souhlasím se Šamanem, snad jen pár doplňků:

• - třicítkový voják byl napůl vyvrhel a napůl kentus, kam až v dobovosti chceme zajít? Nemluvím o plenění a podobných hardcore aktivitách

• - s tím souvisí i že co si sám neunesl (případně jeho žena a děcka), to neměl

Hlavní problém rekonstrukce boje i tábora vidím právě v množství lidí. Velký regiment je zajímavý, jenže to silně připomíná sokolské slety, případně vojnu. Souhlasím že by to chtělo kupříkladu do předváděného táborového života doplnit rvačky, případně souboje. Čímž se ovšem zas vzdalujeme historii, tohle pokud vím bylo zpravidla zakazováno.

• - dobový tábor nebyl rozdělený na malé skupinky a fungoval jako celek (že by jedna z cest kterou by stálo za to zkusit na "bitvě primárně pro nás"?)

Znalejší mne opraví, mám ale dojem, že v rámci tábora fungvaly menší skupinky vojáků společně hospodařící z přídělů a hádám že i společně zabírající kus stanu, případně celý stan. Takže si myslím, že kupříkladu u celků jako je Regiment zemské hotovosti několikero ohnišť na vaření a skupin stolů může víc odpovídat realitě.

• - .. ale úroveň předávání sebelepší myšlenky záleží na hlavně lidech.. Kdo přátelsky radí, stává se guru. Kdo prudí, je prudič.

Tohle je asi těžko překonatelná potíž, daná potřebnými počty ve třicítce. Sebelepší osobnost může táhnout jen omezený počet lidí. Pokud se skupina rozroste nad určitou mez, chtě nechtě se komunikace neudrží a následuje štěpení na menší celky. Zmiňované projekty RS či VS nejsou zdaleka tak početné, jak by potřebovaly být třicítkové, pořád jde v zásadě o skupinky kamarádů. Společně běžně cvičící skupina 150 a více bojujících mi nepřipadá reálná, byť by byla realistická.
Celkově nemyslím, že by se třicítka nevyvíjela, naopak posun k lepšímu vidím. Jde spíš právě o stanovení cílů.

[Olaff]

Celkově nemyslím, že by se třicítka nevyvíjela, naopak posun k lepšímu vidím. Jde spíš právě o stanovení cílů.

Ako napriklad? Nemusi samozrejme reagovat len Gunhead...

[Olaff]

Tak skusim ja si urcit "svoje" ciele...

Mne v podstate nejde o budovanie nejakych velkych regimentov, bez ohladu na to, ze tomu cca rozumiem a vnimam to velmi pozitivne a samozrejme ako nevyhnutnost pre realnu podobu rekonstrukcii bitiek. Vojenstvo ako take vo svojej bojovej podstate, taktiky celych armad a podobne zalezitosti, to su veci, ktore ma vo svojej podstate nikdy nezaujimali ako priorita, nehovoriac o tom, ze je hromada o odne vacsich odbornikov v tejto oblasti, ktori dokazu teoreticke poznatky prenasat do praxe, napriklad aj s mojim prispenim, vid. spominana kosicka a nasledne dve prazske skusenosti s velkym regimentom...

To, co zaujima mna, je zivot toho maleho kolieska v masinerii, zaujima ma zivot obycajneho vojaka, snazim sa pochopit, ako vnimal svet, spolocnost, komunitu, jeho postoje k armade a vojne ako takej, ako zil a prezival, co si cenil, co hodnotu pre neho nemalo, co dokazal zvladnut a co radsej obisiel. Preto sa venujem veciam, ktore s tym suvisia, zdanlivo nepodstatnym a prakticky neviditelnym z pohladu divaka. A sice aj v tejto oblasti su ludia lepsi a problematiky znalejsi ako ja, nemal som zatial nikdy problem sa ich prostrednictvom k pre mna potrebnym informaciam dostat. Takze keby sme to mali zhrnut, ide mi prave o aspekty vsedneho zivota vojaka a ludi jemu blizkych...

Je kopa moznosti, ako sa k niektorym vysledkom dopracovat a dostat, kopu z nich nemam zatial ani vyskusanu, ani premyslenu, ani mi nie je znama. Ale napriek tomu som sa, pochopitelne nie sam, dopracoval k zaujimavym vysledkom a skusenostiam, okrem organizacie a spolupraci na veleni velkeho regimentu som bol jednym z ludi, ktori dali dokopy napriklad Male zimne taborenie z nedavno skoncenej zimy, kde sme sa sice hrali, ale rozhodne nie so vsetkym luxusom, v -15 stupnoch, zavery z neho su na stranke Via Cassa. Mam za sebou organizaciu aj niekolkych manevrov Spolocnosti, pricom posledne boli uz tridsiatkove, s medzinarodnou ucastou, prisnym spolocenskym delenim na dostojnicky zbor a muzstvo, kopou cvicenia, ale aj mimovojenskych taborovych aktivit pre muzstvo, ako napriklad turnaj v zapaseni. Nehovoriac o tom, ze pocas troch noci boli drzane nonstop hliadky, sluzby v kuchyni, aktivity pri zhanani palivoveho dreva a podobne aktivity. Vystup je opat viditelny, aj ked len v naznakoch, napisany na stranke Via Cassa. O organizacii a tvorbe "uveritelnych" scenarov pre tridsiatkove bitky v Kosiciach pocas poslednych rokov holt musia rozhodnut ini, z mojho pohladu sa mi to podarilo celkom uspokojivo...

Sam seba sa nemusim ale pytat, ci mi to staci, vyhovuje, ci nevidim dalsie a dalsie mety, bez ohladu na uroven vybavenia, ktore je v tomto pripade sekundarna zalezitost, jednoducho len cas a skusenosti ukazu, co ma zmysel vlastnit a na akej kvalitativnej urovni. Ziadna z mnou spoluorganizovanych akcii mi jednoducho nepride dost dobra dlhsie ako dva dni a zvycajne po tomto case zacina mozog pracovat nad tym, ako posunut hranice a kam. Posledna zima mi urcila ciele na najblizsie obdobie, ako to dopadne, to ukaze len cas. Ale moje smerovanie vedie jednoznacne k mensim akciam, s mensou ucastou, bez nutnej pritomnosti divakov, na vlastne naklady, s maximalnou moznou mierou dobovosti, aku je mozne zatial dosiahnut. Cielom je predovsetkym to, aby som pochopil zivot vojaka, preco je nevyhnutne sa vzit do jeho myslenia aspon v priebehu niekolkych dni. Nestaci mi definicia "som musketier", "som pikanier", "som serzant", "som kapitan regimentu", pripada mi to povrchne a dostatocne len pre akcie, kde skutocnou pointou je stretnutie sa s ludmi, posedenie pri pivku s nimi, vykecavanie sa do noci, co su veci, ktore si myslim, ze sa daju zvyladnut v pohode aj na akciach, ktore su idealnymi pre mna osobne...

Skratka, ked nieco naozaj chces, tak si to kup...

EDIT: Rad by som inak poznamenal, ze na tieto vyssie spiskanie akcie by bolo fajn dostat viac ludi aj z tohto fora, bohuzial si som vedomy problemov so vzdialenostou, a teda aj vysokymi financnymi narokmi, obzvlast u akcii typu "na vlastne naklady"...

[Spakona]

ano - pokud něco chceš tak si to kup

a ano ano - lidé jsou líní, pohodlní a hlavně držgrešle (zvykli si že za akci mohou dostat zaplaceno)

Jsem členem projektu Hradeckého dvora - letos jede už 13tý rok a ano - začínal jako dobrá přátelská taškařice, kterou si ale už tehdy pár bláznů dělalo jen pro sebe a na svoje náklady.
Ti blázni se začali posouvat, protože se vzdělávají, mají snahu a mají ne snad cíl, ale mají CESTU.
Došlo k rozepřím, někteří nově nastavené poměry nezvládli a odešli, spousta nových lidí přišla.
Každopádně je to celé postavené jako projekt, s myšlenkou a s cílem, který má dva velké tahouny -chete-li guru - a těmi je Maršálek a Posadow a pak samozřejmě dalších mnoho lidí, kteří jsou tak trochu v jejich stínu, ale bez nichž by to prostě nefungovalo.

Ale v první řadě - všichni jsou ochotní do toho investovat. Nejen čas, ale hlavně peníze. Účast na akcích si prostě platíme. Z vybraných peněz se pak platí voda, toiky, nájem pozemků, a spousta dalších věcí okolo, které jsou na které akci potřeba.
Máme jednu velkou centrální kuchyni, kde se potkávají kuchaři a vybavení ze všech domů (celků nebo skupin), neexistuje, že by si někdo něco pidlikal na ohništi za stanem. I když vaří jen pro svoje lidi, vaří se na centrálu.

Další věc - součásti projektu nejsou jenom akce typu turnaj, ale i vzdělávání - viz Seminář historie odívání, který mimochodem letos bude 24.11. ve Zlíně, a který se nezaměřuje jen na středověk. Pak máme Májový sněm, který je sice více méně soukromá akce Dvora, ale přednášky jsou veřejné, byť zaměřené jen na to "naše" období.

a pak je zde i akce Štíty stříbrného lva - což je oživení hradu Velhartice - tam dostaneme proplacen cesťák a příspěvek na stravu. Postavíme stanové městečko, předvádíme řemesla, nobilita sedí přímo na hradě, strážnice je plná vojáčků, kteří se střídají na hlídkách, v kuchyni kmitá neustále několik lidí a vaří pro 130 lidí.... etc.
A tuhle akci děláme jen proto, že se kastelán zná s jednou skupinou, která je jedním ze styčných pilířů projektu Dvora - Via Boemia. Neznat se oni, resp. znát se s nějakými keckaři, tak to taky vypadá jinak.

Takže pravdu má Olaf, pravdu má i Raia, pravdu má Piskot.... prostě každý máte pravdu svým dílem.
Musí se najít nějaký dostatečně velký magor, který dokáže třicítkáře vytrhnout z letargie a strhnout k podobnému projektu. Bez projektu nebude zásadní změna, protože nebude motivace.

[snekoun]

Potom je potřeba rozdělit věci na akce komerčního typu ( B.H. Frýdlant atd ...... ) a na akce tzv. projekty.

To je to co psal Šaman jako druhý příspěvek

[Olaff]

Snekoun: Treba rozdelit... Komercne pozname hadam vsetci. A teraz uz len tie projekty vymenovat nejake....