11. února 1633 byly vyneseny rozsudky nad sedmnácti obviněnými dezertéry z Valdštejnových kyrysníků a arkebuzírů z bitvy u Lützenu 16. listopadu 1632. Na popravčím lešení, v místech popravy českých stavů, Jan Mydlář popravil plukovníka Hagena, podplukovníka Hofkirchena, kapitána Gaudendoma, lajtnanty Fabiána, Tortela a Waldenburga. Když kat Mydlář stínal hlavu obrovitého lajtnanta Jakuba Jučiče, podařilo se to až napodruhé. Dále byli popraveni setníci Burg a Kleeblatt, rytmistr Warnstein a dvacetiletý rytmistr Straitz z Wobersnau. U šibenice, podle vojenského zvyku, byli vylosováni řadoví jezdci, aby za všechny smyli svou krví zbabělost v boji. Lajtnant Hoermann z jízdního pluku byl odsouzen k smrti provazem, protože se jako první z důstojníků dal na útěk a strhl tím i ostatní. Byl oběšen v bezvědomí, protože omdlel. Na šibenici přibili tabuli s více než čtyřiceti jmény důstojníků, kteří z bitvy u Lützenu uprchli. Předpokládá se že našli útočiště u dosavadních nepřátel, u Švédů. Valdštejnův postup se zdá příliš krutý, ale ve velké armádě, složené z různých živlů, nebylo možné udržet kázeň jinak. Valdštejn nedělal při potrestání provinilců žádné výjimky. Pod katovým mečem padly hlavy řadových vojáků, stejně jako hlavy důstojníků.
Tolik asi k tomu, že si zachováš hrdost když ti jde o kejhák.



