Povstalec hledá uplatnění

[Indyján]

Kaput

Myslíš nějakou konkrétní knihu?


Nevzpomenu si ani název či autore, je to drahně let a knihu jsem měl půjčenou. Ale neříkejte, že je složité sehnat databázi autorů knih z Valašska z minulosti, dejme tomu ze 17 a 18.století a zkusit oslovit muzea a knihovny? Ten seznam nebude tak velký.

[Šavlis]

Ad valaška, poučte mě, jsem kluk z města. Nemá valaška docela úzké ostří? Jako tomahawk? Tomahawk mám na Rogersova Rangera a dělat s ním cokoli jiného než jej zasekávat někomu do hlavy, popřípadě jej hodit je docela řehole. Bobrovat s ním stromek je peklo a znám asi komrdesát lepších seker na práci v lese a se dřevem vůbec. A valaši s podobným ostřím těžili v lese?

[Olaff]

Savlis> Presne tak to vidim aj ja... Aspon podla sucasnej podoby valasky by som s tym smidlat drevo ozaj nechcel... Na druhej strane tu su dva typy polskych sekier, pripadne podla textu pod obrazkom jedno je sekera, druhe cakan:



Text: "Żeleźce siekiery i czekana z Muzeum Bitwy pod Beresteczkiem na Ukrainie z poł. XVII w."

Takze ak je cakan to, co popisal so skosenym ostrym tusim Kaput, to druhe je sekera. A kym jedno je nastroj, pouzivany aj ako zbran, druhe je urcite zbran, ale drevo by som s tym ozaj asi nerubal... A hoci valaska, aspon co som videl, ma to ostrie priame, samotna hmotnost ci sirka cepele tiez poukazuje skor na zbran ako nastroj...

[Lenka]

Až sem hodíte 10 věrohodných obrázků z evidentně dané doby, podložené studií popř. archeologickým výzkumem a dochovaným materiálem....pak se možná budete trošku, přibližně, podobně a zhruba podobat valachovi.

To jako myslíš, že někdo bude kopat pod salaší a najde tam třeba kalhoty?

Vechio: Nevycházím ze dvou obrázků, ale z obrázků v rozmezí 1720 a 1820. Nejsou jen dva. Dělám více období, vím o čem mluvíš. Ale nadruhou stranu, ten rozptyl je hodně závislý i na tom, jak je postava bohatá. Čím chudší postava, tím větší rozptyl. Sto let je ovšem hodně i pro tu nejchudší postavu. Proto, jak už jsem psala výše, hledám práce etnologů, kteří řeší to, jak je která část oděvu stará. Některým se totiž přisuzuje původ už renesanční. Není to tedy tak, že bych podle orázku, nebo popisu oděvu z 18. století, sestavovala oděv 17. století. Jen se podle těchto obrázků a popisů snažím zorientovat, ne je kopírovat. Velká neznámá je pro mně skutečně ta čepice. Uvítala bych proto jakýkoliv obrázek kožešinové čepice vesničanů ze 17. století z Moravy, Slovenska, Ukrajiny, Maďarska.

Ale jinak si myslím, že jste mně moc nepochopili.
Kdybychom chtěli vypadat, tak, jako ti Valaši na fotce, nevznikla by tato diskuze.
Co se týká využití, tak chceme jezdit na Kroměříž. Další akce, kde bychom kostýmy využili se na netýkají třicetileté války.
Kaput dělá na valašská povstání za třicetileté války bakalářku, všechnu dostupnou literaturu, včetně slovenských knih k opaskům a valaškám prostudoval. Loni v létě obešel muzea a místa, kde měly probíhat boje. Dále prolízáme muzea a archivy a hledáme a hledáme.
Co se týká kostýmů, to co jsem tu psala, neříkám, že tak má vypadat, ale že tak to momentálně vidím. Hledám dál, pomůže mi cokoliv, nemusí to být obrázek. A nemusí se to týkat výhradně moravských Valachů. Pomůže mi i cokoliv ze Slovenska, typ na literaturu a pod. Přivítala bych konzultaci s kýmkoliv, kdo je v této problematice trochu v obraze. Ničím nepodložené rady typu "Valach nic nepokazí tesákem" a "Valach má mít krátké kalhoty a kožich po paty" jsou poněkud zcestné, i když možná dobře míněné. Uvítám pochopitelně všechny rady, ale trochu je protřiďte, než to sem napíšete. Jinak ale díky všem, co tu píšete a snažíte se nám pomoct. Nebo nás odradit.

PS. Jak tak Kaputa znám, časem si pořídí kostým i na toho vojáka, ale nejdřív bude Valach.

[Olaff]

Co sa tyka kozusinovych ciapok, skus hladat cez slovko "kolpak", mala by si sa dorpacovat k viacerym variantom. V kazdom pripade, aspon na uzemi Uhorska leteli plstene klobuky roznych tvarov a velkosti, tiez site plstene ciapky...

[Indyján]

Knihy...

Dostál F. Valašská povstání 1620 .1644 Vydáno Vsetín 1966,
týž autor Valašská povstání za třicetileté války 1621 1644 Praha 1956,
Polišenovský J. Valaši a Valašsko v anglických pramenech 17. století Naše Valašsko X 1947
Fialová V. Jan Adam z Víckova, moravský emigrant a vůdce Valachů 1628 Brno 1935

[Kaput]

Nevzpomenu si ani název či autore, je to drahně let a knihu jsem měl půjčenou. Ale neříkejte, že je složité sehnat databázi autorů knih z Valašska z minulosti, dejme tomu ze 17 a 18.století a zkusit oslovit muzea a knihovny? Ten seznam nebude tak velký.

Knihy...
Dostál F. Valašská povstání 1620 .1644 Vydáno Vsetín 1966,
týž autor Valašská povstání za třicetileté války 1621 1644 Praha 1956,
Polišenovský J. Valaši a Valašsko v anglických pramenech 17. století Naše Valašsko X 1947
Fialová V. Jan Adam z Víckova, moravský emigrant a vůdce Valachů 1628 Brno 1935

Jak psala Lenka, já už jsem na to četl leccos. Z tebou uvedených jsem četl všechny krom těch anglických pramenů. Problém literatury o povstání je, že většinu psal Dostál v době, kdy bylo módní vyzdvihovat povstání jako třídní boj uvědomělého východomoravského lidu. Za první republiky naopak vyšla řada dokumentů a práce Vlasty Fialové, která je zase zaměřená na prvního vůdce povstání. V poslední době vyšlo akorát: Pod jménem Valachů od Holíka (2006).

Ad valaška, poučte mě, jsem kluk z města.

Andrej Polonec ve své knize "Slovenské valašky, fokoše a čakany" píše, že na Moravě si ještě v 19. století valaška (nazývaná místními obušek) udržela použití pracovního nástroje. Ty současné turistické nebo starší symbolické jsou samozřejmě jako pracovní nástroj nepoužitelné. Já vycházím z toho, že dřív to byla jedna sekyra k práci i boji. Téma by si zasloužilo obdobné zpracování jako samotná kolonizace a hospodářský vývoj západních Karpat v práci prof. Macůrka. Bohužel nikomu se do toho nechce.

Savlis> Presne tak to vidim aj ja... Aspon podla sucasnej podoby valasky by som s tym smidlat drevo ozaj nechcel... Na druhej strane tu su dva typy polskych sekier, pripadne podla textu pod obrazkom jedno je sekera, druhe cakan:
Text: "Żeleźce siekiery i czekana z Muzeum Bitwy pod Beresteczkiem na Ukrainie z poł. XVII w."
Takze ak je cakan to, co popisal so skosenym ostrym tusim Kaput, to druhe je sekera. A kym jedno je nastroj, pouzivany aj ako zbran, druhe je urcite zbran, ale drevo by som s tym ozaj asi nerubal... A hoci valaska, aspon co som videl, ma to ostrie priame, samotna hmotnost ci sirka cepele tiez poukazuje skor na zbran ako nastroj...

Ten "čakan" na obrázku je tzv. jánošíkovská valaška. Tvarem připomíná slovenský fokoš, ale je ostrá a mívá trochu jiný sklon ostří. Bohužel se mi zatím nepodařilo najít nějaké zpracování seker výhodnějších karpatských národů jako jsou Bojkové, Lemkové nebo Huculové.

[Olaff]

To akoze ktosi tento kus zeleza oficialne pomenoval "janosikovska valaska"???
Zaujimalo by ma totiz, ako cosi, co pochadza z cca polovice 17. storocia moze byt pomenovane po niekom, kto posobil zaciatkom storocia osemnasteho, hm...

Mas inak niekde k dispozicii tu knihu o sekerach a valaskach, dalo by sa niekde k nej dostat?

[Kaput]

To akoze ktosi tento kus zeleza oficialne pomenoval "janosikovska valaska"???
Zaujimalo by ma totiz, ako cosi, co pochadza z cca polovice 17. storocia moze byt pomenovane po niekom, kto posobil zaciatkom storocia osemnasteho, hm...

Mas inak niekde k dispozicii tu knihu o sekerach a valaskach, dalo by sa niekde k nej dostat?

Podle mě jde o stejný typ. Ta jánošíkovská pochází z Liptova okolo r. 1700. K vám do muzea se dostala r. 1959 jako dar od Maďarska. Další co tam je ještě podobnější té od Berestečka, akorát mosazná a pochází z r. 1809. To i pro ty co si myslí, že se nedá použít nic z pozdější doby.
Knížku mám oskenovanou, bez resumé v cizích řečech to není ani 50 stran, 31 Mb. Zkus to pohledat v knihovně. Přecejen u toho skenu občas chabí nějaké slova.

[Lenka]

S tím názvem si hlavu nelam, prostě něco dostane jméno později než to vznikne.
Pro příklad: Nemohla jsem pochopit, jak se u nás mohlo barvit barvivem "Brasil", které se získává z brazilského dřeva ještě před objevením Ameriky. No a ono se předtím dováželo z Indie. Název indického barviva, byl původně jiný, během staletí se ale postupně vžil název "Brasil", ať už se dováželo odkudkoliv. Takže v názvosloví už mně nic nepřekvapí.