Kolety

[Alistaire]

Obávám se, že postava velitele košické městské hotovosti, kterou hodlá rekonstruovat páně Olaff, bude vzhledem ke svému postavení a solidnímu příjmu z úřadu plynoucímu, sledovat poslední výstřelky západní módy, ke kterým kolet bezpochyby patří. Ale to už necháme na něm.

No, z toho co Olaff píše, a postnul za obrázky jsem rovněž názoru, že si chce postavit velitele "německého typu", kdy mimochodem v košicích té doby byl přímý vliv centrální evropy na část obyvatel patrný, a ne "uhra v županu".
Rovněž si myslím, že z titulu postavení, který by takový člověk měl mít není módní výstřelek (s prolukou řekněme několika měsíců...) žádný problém.

Koletu bych se nebál. Otázkou je, jestli to má být čistokrevný pěšák, tak tam kolet považuji za mnohem méně potřebný než u jezdce.

[Loudis]

S několika předchozími Alistairovými a Šavlisovými shrnutími o možnosti nošení koletu v případě, že chci představovat důstojníka hotovosti poměrně velkého a bohatého města, plně souhlasím. Považuji to ikonograficky za velmi dobře doložené a jisté otazníky, které nadnesl Raia nejsou natolik závažné, aby mohly veškerý obrazový materiál an blok smést – byť mohou být dobrým podnětem k dalšímu bádání. Taktéž souhlasím se Šavlisovým náhledem na finanční (ne)dostupnost koletu, neboť kůže sice opravdu byla materiál dražší, ale nikoli nedostupný (před časem byla také vedena diskuse na toto téma a dostupnost kůže byla mimo jiné doložena i jejím značným rozšířením v oděvu selských vrstev). Oděv z honosné hedvábné látky se pak také mohl vyšplhat na cenu srovnatelnou, ne-li vyšší, než byla cena kůže. K Alistairově mírně relativizující poznámce o užitečnosti koletu pro čistě pěchotního důstojníka bych nabídl vlastní postřeh níže doložený obrázkem. Kolet totiž mohl chránit nejen zdraví svého nositele, ale též šetřit kvalitní šat z drahé látky před opotřebením třeba právě tím, že ho bude chránit před odřením od zbroje. Vyobrazený muž totiž má na sobě (na koletu) zjevně zbroj pěchotní, nikoli jezdeckou (široké kratší k sobě v rozkroku přiléhající šosy), nehledě na nízkou obuv. Námitce, jakou logiku by mělo chránit drahý textil drahou kůží, míním čelit poukazem na různou odolnost těchto dvou materiálů proti oděru (viz kožené vsadky do jezdeckých kalhot). Jinak řečeno, není nejpodstatnější, má-li vyobrazený muž pod koletem drahý šat, ale podstatné je to, že kůže trpí pod plechem méně, než například hedvábí (natož vyšívané – proto sám také uvažuji o pořízení si této „separační vrstvy“ pod plechy...). Opět se tím otevírá ale otázka, nakolik jde ještě o kolet coby zbroj a na kolik o svrchní kožený šat. Nedomnívám se ale, že mezi těmito dvěma kategoriemi (do jisté míry nově vytvořenými, jak vyplývá z jiných dříve publikovaných příspěvků) je možné nalézt ostrou dělící čáru. Kolet evidentně neměl standardizovanou tloušťku kůže a je dost pravděpodobné, že kolet užívaný jezdcem coby hlavní zbroj byl silnější, než kolet pod zbroj plechovou (třeba pěchotní). Dobový termín kolet tedy osciluje mezi obsahem „kožená zbroj“ a kožená vesta. Obé může plnit ochrannou funkci – ovšem v širším slova smyslu. Tudíž je třeba k otázce vhodnosti nošení koletu přistupovat s rozmyslem a jednoduché šablonovité univerzální řešení prostě nenalezneme – byť by to bylo lákavé. Myslím ale, že si to většina diskutujících plně uvědomuje, stejně jako riziko toho, že nějaký „zabedněnec“ může použít zde zmíněné argumenty k tomu, že si vytvoří jednotku okoletovaných mušketýrů, protože pěchota je mohla nosit přece také... Chytrému napověz, ...

[Šavlis]

Kolety, i když asi poněkud jemnějsí, pohodlnejší, se dokonce vyskytovaly u nevojenského stavu jako součást módy...

Je třeba si ale uvědomit, že se jednalo o zámiš, prakticky vždy světlou. Tato nemá užíváním tendence tmavnout, hnědnout, jako dnešní třísločiněné kůže, naopak spíše šedne až vyběluje a ztrácí svůj žlutavý odstín. Jedná se o tzv. buff leather - což je způsob činění a nikoli její původ. Čili buff leather mohla být klidně hovězina, což také často byla. Nejbližší přirovnání které se mi nabízí je k jelenici. Kůže je to velmi příjemná, překvapivě měkká a poddajná, a to i u 3-5mm silného vzorku který mám, přitom velmi pevná vůči trhání, bodu i řezu. Je poměrně mastná (jelikož jako zámiš je činěná tukem), čili nepříliš vhodná k moření, což z hlediska možností 17. stol. moření prakticky vylučuje.

Kolet z dnešní tříslohověziny, časem zahnědlý a lesklý bych už dnes asi nepovažoval ani za KM, a to se bavím o svém koletu, který je ze solidní opaskoviny a kryje, funguje. Ne tak o jakýchsi nechutných vestách ze svářečských zástěr a podobně....

[Tom_F]

Já bych tu s dovolením po téměř roce navázal. Protože mi včera dorazila buff leather přímo z Anglie. Možná tedy zde přítomní páni důstojníci ocení informaci, že výroba koletu zde v republice získala reálnou podobu.
Nikde jsem nevypátral informaci z jaké tloušťky se kolety vyráběly, tak jsem objednal sílu cca 3,1mm. Jednak je to obvyklá produkce manufaktury, druhak mi přijde, že Karl Robinson na těch pár zveřejněných fotkách zhruba takovou sílu kůže použil a do třetice, když jsem včera večer tu kůži studoval, bude to po kompletaci vizuálně odpovídat koletu z posledního obrázku co sem dal Loudis.
Co se samotné kůže týče, ani mi nepřijde, že by byla nějak výrazně houževnatější než normální třísločiněná hlazenice, propíchnout šídlem to jde krásně, i se snadno krájí. Ale je krásně měkká a barva je přesně taková jak na obrazech.
Abych poskytl vyčerpávající info, cena se od poslední Šavlisovy informace krapet zvedla na 9,16 libry za čtvereční stopu. Odhaduji, že např. na vestu by aktuálně materiál vyšel kolem 5-6 tisíc. Cena za poštovné z Anglie je opravdu brutální, sice nepřevýší cenu materiálu, ale i tak to vstupní náklady nehezky zvedne. Kdybych neměl možnost nechat si to přivézt přes prostředníka, asi bych do toho vůbec nešel.
Omlouvám se za malou reklamu, ale jinak by jste se to nedozvěděli, žejo?

[raia]

Nikde jsem nevypátral informaci z jaké tloušťky se kolety vyráběly, tak jsem objednal sílu cca 3,1mm. Jednak je to obvyklá produkce manufaktury, druhak mi přijde, že Karl Robinson na těch pár zveřejněných fotkách zhruba takovou sílu kůže použil a do třetice, když jsem včera večer tu kůži studoval, bude to po kompletaci vizuálně odpovídat koletu z posledního obrázku co sem dal Loudis.

No problem. Co jsem tak vídal, tak to bylo +/- kolem 5mm tloušťky.
Nicméně správná buffleather by neměla být jen tak přoříznutelná / propíchnutelná. Ale to by bylo lepší, kdybychom požádali Šavlise a on nám nahrál někam na video, jak do toho píchá / řeže, aby bylo jasně vidět, že se nejedná o klasickou kůži...

A ještě přihodím něco k té tloušťce:

[Šavlis]

Tome F, 10 bodů, palec nahoru!!!!! Jen to dobře střihnout. Co se týče toho mého vzorku, vozím ho v truhle takže ho mívám na akcích.