Dovolím si také přihodit pár myšlenek do brainstormingového mlýna.
Byl jsem delší dobu mimo net a mezitím toho bylo spousta napsáno, tudíž už nebudu už reagovat na konkrétní starší příspěvky, ale spíše jen obecně.
K povzdechům nad malým počtem reenactorů a jejich přístupem:
Osobně si nemyslím, že by byl poměr kvalitních skupin ve starších obdobích oproti třicítce nějak markantně větší. Musíme brát v potaz to, že staršími obdobími („středověkem“, „gotikou“ – záměrně teď nedělím na století) se zabývá daleko více lidí než třicítkou. Tudíž pokud se z nich vykrystalizuje poměrově stejná skupina lidí, zabývající se rekonstrukcí historie vážněji, je logicky početnější. Tím, že takto vyčlenění lidé tvoří většinou soudržné celky (např. výše zmiňované projekty), jsou pak více vidět a můžeme snadno nabýt dojmu, že je to hlavní a jediný proud v těchto obdobích. Kromě těchto jedinců je spousta dalších šermířů, kteří se zabývají „gotikou“ romanticky, zběsile a absolutně mimo většinu reálií doby. Vzhledem k tomu, že pro starší období je pořádaných akcí spousta, tak se tyto různorodé přístupy více rozmělní, neboť každý jede raději na akci, kde potká lidi svojí krevní skupiny. Pak jsou akce, kde je vidět „úžasný vzestup“, ale pak jsou akce, kde není posun vidět žádný. Ty se však raději v podobných diskuzích zapomínají a nezmiňují.
Jako typický příklad mi přijde třeba letošní Kolín. Datace 1536. Výsledek můžete posoudit sami.
http://gogo-foto.rajce.idnes.cz/bitva_Kolin_2012/
Z druhé strany spektra pak jako příklad nabízím Budyni. Datace cca 1470
http://krason2.rajce.idnes.cz/2011-08-13_Bitva_Budyne/
Věřím, že vše výše psané je každému z nás podvědomě zřejmé, ale lehce se na to při diskuzi může zapomenout.
K rozbrojům:
Nikdy jsem neměl zatím větší problém se získáním odpovědi na své otázky. S pravdivostí odpovědí si však jist vždy nejsem. Nicméně nejsem v pozici (laik v historii, samouk a téměř nevzdělanec, praktik), abych je zpochybňoval nebo s nimi polemizoval. Pokud je tedy mnou čtený článek od člověka, kterého pokládám za zkušenějšího, zavádějící, nejsem schopen to vždy rozlišit. Prostě mu chci věřit, porovnat ho s jinými články a se selským rozumem. Při výrobě např. kostýmu pak holt pracuji s rizikem, že to co dělám, bude za pár let bráno jako špatné. Stalo se mi to již mnohokrát a nejsem sám, což každý z vás z vlastní zkušenosti jistě potvrdí.
Ne každý z nás chce nebo může dělat náš koníček na „profesionální“ úrovni vědomostí. Spousta z nás jsou pouze konzumenti informací, maximálně pak jen dolaďovači detailů. Chápu, že precizní profi článek zvažuje více zdrojů, bere v potaz více aspektů a je důvěryhodnější a často i rozsáhlejší. Nicméně mi většinou ke štěstí stačí i článek tendenční a publicistický, zejména když se nestydí na to sám upozornit. Pro mne je důležité, že informace tečou, a že si je, pokud chci, můžu ověřit. Naopak se vyhýbám článkům, příspěvkům a názorům, které něco řeší černobíle a definitivně. Popřípadě malicherně slovíčkaří či jinak ujíždějí. (nap. Diskuze o zdobení papenhaimek, která, ač zajímavá i přínosná, je přesto z poloviny o hovně, což mi je líto. A nemá cenu rozebírat, která konkrétní část je která, ale nedalo mi to se nezmínit.) Závěrem k tomuto tématu se vrátím ke starším obdobím. Nevím, kolik ze zde přítomných diskutérů, se zabývá i staršími obdobími, ale ti co ano, mi jistě potvrdí, že diskuze obdobné těmto (směr koníčku, Jak na to, zdobení papenhaimky,…) probíhají i na fórech pro starší období a to ještě zapáleněji a leckdy i nevraživěji. Stejně tak i diskuze o relevantnosti článků, příspěvků a fundovanosti pisatelů. Prostě lidi jsou stále lidi a je jedno jakým obdobím se zabývají. Naopak mi přijde, že prostředí třicítky je daleko otevřenější a přístupnější. Tudíž pišme, bavme se, komunikujme, raďme, kritizujme, ale držme se stranou od osobních postojů, definitivních názorů a osobních nevraživostí.
K projektům obecně:
Jelikož jsem namočen ve více výše zmíněných projektech (Dvůr, PRO FIDE (Johanité), Švýcarská pěchota)a vím jak fungují, tak sem nadhodím pár obecných myšlenek o nich. Oficiální informace jsou na jejich webovkách, které jistě stojí za přečtení.
Obecně každý z těchto projektů trpí stále nemocemi, které nejsou na venek nikdy vidět. Ať už jsou to choroby dětské, růstové, dospělácké nebo seniorské. Prostě projekt je věčný vývoj. Každý má svá období růstu, stagnace a občas i zániku. Každý z nich vyrostl na myšlence pár jednotlivců a většinou je tak silný jako myšlenka a úsilí těchto lidí.
Převedu-li to na naše období, tak pokud má vzniknout nějaký větší projekt, musí vzejít z jedné hlavy, maximálně dvou, a tudíž je celá tahle diskuze je pro mne spíše inspirací, než cestou k nějakému mega cíli. Všeobecná platforma (soubor pravidel) by byla pěkná, ale myslím, že v současnosti je nereálná. Věřím, že vznikne postupně a přebíráním zažitého/sovědčeného. (příkladem budiž eurošíp a jeho všeobecné přijetí na ranější období). Vznik velkého projektu na základě dohody rovnoprávných subjektů (asi skupin? Jednotek?) si ani nedovedu představit. (Dovedu si ale představit jeho vznik jako výsledek dohody hlav těchto subjektů, nicméně byla by to věc náročná a složitá).
A na závěr konečně něco k tématu: Projekty (spíše akce), které by se líbily mně (a které snad jednou i spáchám), jsou tyto:
Dobová výprava: Více denní přesun menší vojenské jednotky z místa A do místa B. Každá tato výprava bude mít určitý scénář a námět (např. ústup z bitvy, průzkum nepřátelského území, hledání zimoviště atd., může jít i o více nezávislých jednotek s různou trasou a různými úkoly)) Společnými pravidly pak by bylo dodržování dohodnuté míry dobovosti včetně všech aspektů. (vaření, mluva, hlídky, hiearchie v jednotce, přespávání, atd.). Kromě tohoto základu by bylo pro účastníky závazné i plnění doplňkových úkolů, misí a pravidel. (jakýsi Larp – najdi, přines, schovej, zjisti, přepadni, atd…). Součástí je i soubor pravidel pro boj a používání zbraní, tak aby to bylo bezpečné a přitom věrohodně simulovalo účinky. Cílem je vyzkoušet některé dobové postupy a řešení běžných problému, otestování fyzičky, společná zábava a užití si hry.
Šarvátka: Dvě i více znepřátelených stran se utáboří v neznámém vymezeném prostoru (min. 4km2)a podnikají proti sobě vojenské akce dle libosti. Základem, kromě dobového vybavení dohodnuté úrovně, je respektování pravidel (hierachie, poslouchání rozkazů, podřízení se trestům apod.). Součástí akce by byl průzkum, vyjednávání, manévry i boj. Zadání opět podobné Larpu (instrukce pro každou stranu zvlášť a různé, atd.) Cílem je vyzkoušet některé dobové postupy a řešení na různých úrovních (taktika, strategie, důstojník, voják, atd.), společná zábava a užití si hry.
Obrazy ze života: Krátké hrané scénky z prostředí 30.tky natáčené na kameru a vystavené na internet jako dokument/reklama/náborový materiál. Vše připravováno a laděno s důrazem na detail, historickou věrohodnost i umělecké zpracování. Krátko metrážní. (30 sec.-5 min.) (Náměty: Souboj, výstřel, zranění, vaření, přepad, obchod, stráž, apod… ) Cílem je vypíchnutí toho nejlepšího z našeho období, poučení pro sebe i ostatní.
Společná secvičná: Společné setkání lidí našeho koníčku s rozdílnou úrovní přístupu. Akce bude rozdělena na několik částí. 1) přednáškový blok, 2) prezentace jednotlivých účastnících se jednotek a sdružení 3) moderovaný diskuzní blok na předem daná témata, 4) bojový blok (nácvik manévrů, polní střet apod.), 5) volný program a družba, 6) praktické workshopy. Akce bude zaměřena primárně pro lidi z koníčku, ale i veřejnost. Cílem je porovnání poznatků a postupů, výměna názorů, společná zábava, poučení a poučení se. Vedlejším cílem pak bude dohoda o spolupráci na komerčních akcích, jejich zpestření apod. (naučení se vzájemných perliček do bitvy (zranění, průstřel zástupu dělem, zahrání přeběhnutí apod., dále pak dohodnutí budování táborů (tvaru), návštěvy důstojníků, např. podpisy najímacích listin apod. – v podstatě další aspekty našeho koníčku, které pro „uzavřenost“ jednotlivých jednotek opomíjíme a neužíváme si je. (nehrajeme)).