Třicítkové nemovitosti a jejich pozůstatky

Avátar uživatele
Zagloba
Příspěvky: 131
Registrován: Ne 07. Pro 2008 17:04:12

Třicítkové nemovitosti a jejich pozůstatky

Příspěvek od Zagloba »

V tomto tématu bych chtěl shromáždit tipy na "nemovité pozůstatky třicetileté války" u nás, tzn. zbytky valů, redut a dalších třicítkou nasáklých míst, po kterých je ještě dnes možné se projít.

Pro začátek doporučuji Češovské valy:

http://www.cesov.wz.cz/

Něco na tento způsob prý zbylo po stavovských i u Rakovníka.
Avátar uživatele
Zagloba
Příspěvky: 131
Registrován: Ne 07. Pro 2008 17:04:12

Re: Třicítkové nemovitosti a jejich pozůstatky

Příspěvek od Zagloba »

Když se nám tady ta diskuze tak plodně rozjela, přidám ještě jeden zajímavý, i když nedokončený, inženýrský počin generála Torstensonna:

Jedná se o pokus zkrátit tok řeky Dyje v meandru pod dnešním zámkem Vranov nad Dyjí, čímž mělo dojít k odvedení vody z dosahu tzv. vodních věží, s jejichž pomocí se obránci (tehdy) hradu ještě drželi. Dodnes je hřeben kopce naproti zámku přeťat poměrně výrazným příkopem. Lze si ho všimnout při cestě pěšinou od vranovského kostela vzhůru k tzv. Mniszkovu kříži, a to po levé ruce.

http://www.zamek-vranov.cz/historie/zamek/
rado
Příspěvky: 73
Registrován: Stř 15. Črc 2009 9:50:54

Re: Třicítkové nemovitosti a jejich pozůstatky

Příspěvek od rado »

tak nieco pridame. Budovanie pevnostnej architektury na Slovensku / v Hornom Uhorsku v tom case skor suvisi s obranou proti expanzii Osmanskej rise a najazdom cez hranicu, nez s "Tridsatrocnou vojnou". Ale kedze oba vojenske konflikty prebiehali ciastocne sucasne, vzajomne sa ovplyvnovali, a stavovskymi povstaniami v Uhorsku dokonca prepajali, hadam to nebude uplne od veci:
Vacsina velkych opevnovacich prac prebiehala uz na konci 16. storocia. Niektore su ale aj dedicstvom doby, ktora nas zaujima. Prikladom moze byt opevneny kostol Sv. Anny v Senkviciach.
http://upload.wikimedia.org/wikipedia/c ... rch_01.JPG
Jeho stavba suvisi so znovuosidlenim Senkvic koncom 16. storocia utecencami z Chorvatska. V prvej polovici 17. storocia (zaciatok stavby sa kladie do obdobia okolo r. 1618) pribudla 4 metre vysoka hradba a veze v rohoch. Pravidelny podorys vidno pekne napr. na Google Maps: http://goo.gl/maps/llDBC
Opevnenie malo chranit pred osmanskymi najazdmi.
Avátar uživatele
Olaff
Příspěvky: 841
Registrován: Stř 12. Lis 2008 0:35:58
Místo/Bydliště: Košice, SR
Kontaktovat uživatele:

Re: Třicítkové nemovitosti a jejich pozůstatky

Příspěvek od Olaff »

Obrázek

Holicsky zamok... Aj ked sa obavam, ze tuto podobu dosiahol po tridsiatke, uz v 16. storoci fungoval ako protiturecka pevnost... A mne sa napriklad stale paci... 8-)
Die Kompanie - zájmové sdružení studující dobový civilní i vojenský život, vojenské umění a řemesla v období první poloviny 17. století

https://www.facebook.com/ProjektDieKompanie
rado
Příspěvky: 73
Registrován: Stř 15. Črc 2009 9:50:54

Re: Třicítkové nemovitosti a jejich pozůstatky

Příspěvek od rado »

jo, to opevnenie dostalo finalnu podobu az v druhej polovici 17. storocia, palac je terezianska prestavba. ale podorys je krasny.
Lukas Slama
Příspěvky: 3
Registrován: Ne 06. Dub 2014 16:37:51

Re: Třicítkové nemovitosti a jejich pozůstatky

Příspěvek od Lukas Slama »

Rád bych přispěl také svou trochou do mlýna. Roku 1478 je založena pevnost nad Teplicemi (Teplice v Čechách) Janem Ilburkem z Vřesovic (ano, příbuzný Jakoubka z Vřesovic). V 16. století po několika majetnických změnách, kdy se na čas stal majitelem panství rod Rožmberků, zde usedá Radslav Vchynský - dnes tento rod psaný Kinský. Na počátku 17. století začíná rozsáhlá přestavba, i když ještě dlouho před třetí pražskou defenestrací. Zatím se mi hmatatelných důkazů nedostalo, ale někteří autoři - především tedy ti němečtí - píší o stavitelích fortifikací z Nizozemska. Pravdou je, že ti se rozhodně podíleli na přestavbě zámku v Teplicích. Z těchto let poměrně dost arch. materiálu chybí (požár ve druhé pol. 18. století). Panství Teplice - spojené i s panstvím Doubravským s centrem právě popisované Doubravské hory, Neuschloss, poté převzal Vilém Vchynský. Ten se zasadil mezi lety 1618 - 1620 o největší přestavbu. Z pozdně gotického hradu s jasně saským vlivem 15. století, se stává pozdně renesanční až raně barokní pevnost. Obehnaná několika bastiony a jedním ravelinem se stala velkou překážkou pro jakékoliv vojsko. Jsme v pohraničí a přes Krušné hory vedlo několik stezek. Z Drážďan sem vedly dvě - přes Dubí a přes Krupku. Vojsko, které se chtělo dostat do vnitrozemí muselo překonat Doubravskou horu. Trochu jsem se rozepsal na mém blogu, jinak o tom píšu bakuli (rozmezí 1639 - 1645).
Čistě pro ukázku dobového hodnocení pevnosti: Když se schylovalo k poslednímu nepřátelskému vpádu, dodával posádce v Novém zámku u Teplic munici, proviant a jiné potřeby, a kdyby se byli vojáci zachovali podle své povinnosti a byli kladli nepříteli odpor, mohli tuto důležitou posici snadno udržet. Poněvadž se však lehkomyslně vzdali, bylo pak nutno místo dlouho a s velikou námahou dobývati zpět. Obléhající části Schlickova, Rubländova a Colloredova regimentu kvartýrovaly po celou tu dobu na teplickém panství, které na ně musilo vynaložit 11 000 zlatých, při čemž bylo poddaným, z nichž mnozí přišli o život, zakusit největších útrap. Z Nového zámku byly pisateli odňaty dva pol. kovové kusy a některé z eho dvorů a vesnic byly vypáleny. Po všech těchto nesnázích, při nichž se hraběti nedostalo nejmenší náhrady, byly nyní do jeho městečka Teplic vložena Myslíkova kompanie v síle 100 koní a oddíl 30 dragounů, při čemž také v Novém zámku je posádkou Gallovo mužstvo. Hrabě si trpce stěžuje na toto nespravedlivé kvartýrování, neboť okolních měst a panství, která ani zdaleka tolik netrpěla, bylo ušetřeno. Jelikož není s to vypočtené oddíly vydržovat, prosí za jejich odvolání a pukazuje na to, že jízda v Teplicích, otevřeném to místě, stojí docela bez užitku, ba ke škodě, neboť jezdci mohou odtud libovolně vyjíždět na silnice a páchati tam škody.Když se schylovalo k poslednímu nepřátelskému vpádu, dodával posádce v Novém zámku u Teplic munici, proviant a jiné potřeby, a kdyby se byli vojáci zachovali podle své povinnosti a byli kladli nepříteli odpor, mohli tuto důležitou posici snadno udržet. Poněvadž se však lehkomyslně vzdali, bylo pak nutno místo dlouho a s velikou námahou dobývati zpět. Obléhající části Schlickova, Rubländova a Colloredova regimentu kvartýrovaly po celou tu dobu na teplickém panství, které na ně musilo vynaložit 11 000 zlatých, při čemž bylo poddaným, z nichž mnozí přišli o život, zakusit největších útrap. Z Nového zámku byly pisateli odňaty dva pol. kovové kusy a některé z eho dvorů a vesnic byly vypáleny. Po všech těchto nesnázích, při nichž se hraběti nedostalo nejmenší náhrady, byly nyní do jeho městečka Teplic vložena Myslíkova kompanie v síle 100 koní a oddíl 30 dragounů, při čemž také v Novém zámku je posádkou Gallovo mužstvo. Hrabě si trpce stěžuje na toto nespravedlivé kvartýrování, neboť okolních měst a panství, která ani zdaleka tolik netrpěla, bylo ušetřeno. Jelikož není s to vypočtené oddíly vydržovat, prosí za jejich odvolání a pukazuje na to, že jízda v Teplicích, otevřeném to místě, stojí docela bez užitku, ba ke škodě, neboť jezdci mohou odtud libovolně vyjíždět na silnice a páchati tam škody. Regesta fondu militare, Prameny k dějinám třicetileté války (Ed. Václav LÍVA), díl VII. 1640 - 1642, Praha 1956, s. 140.
Jinak je to dnes volné přístupné - pokud by měl někdo zájem, rád provedu. (obrázky a dispozici nabízím na přiloženém odkazu na můj blog)
Z pozemního průzkumu v lednu 2014: http://rocker007.rajce.idnes.cz/Doubrav ... 11.1.2014/
http://rocker007.bloger.cz/Historie/Pev ... avska-hora (dost odfláknutý článeček :? )
Avátar uživatele
Olaff
Příspěvky: 841
Registrován: Stř 12. Lis 2008 0:35:58
Místo/Bydliště: Košice, SR
Kontaktovat uživatele:

Re: Třicítkové nemovitosti a jejich pozůstatky

Příspěvek od Olaff »

Rad by som predstavil delovu vezu Sarisskeho hradu, ktora mna osobne celkom fascinuje. Presny rok jej vzniku si nespomeniem, hadam ale ze to bol rok 1556, ked ju postavili namiesto povodnej hradnej brany pre zvysenie obranyschopnosti hradu a pristupovej cesty aj k novej hradnej brane. Co je zaujimave, je fakt, ze tato veza, resp. bastion je jeden z dvoch na hrade, navyse do roku 2009 len chatral. V roku 2009 sa zacali prace na jeho znovuobnoveni a vysledok spred dvoch rokov mozete vidiet na fotografiach. Momentalne sa pracuje na kazematach vnutri bastionu a postupne davaju dokopy aj municny sklad, ktory je za bastionom a vezou povodnej vstupnej brany. Podla informacii od zdruzenia zachranujuceho hrad je zaujem opravit aj korunu samotneho bastionu, radi by dali dokopy aj vezu povodnej brany. To ako i pripadne dostavanie a zastresenie municneho skladu je otazne vzhladom na podmienky urcene pamiatkarmi...

Obrázek

Obrázek
Die Kompanie - zájmové sdružení studující dobový civilní i vojenský život, vojenské umění a řemesla v období první poloviny 17. století

https://www.facebook.com/ProjektDieKompanie
Odpovědět