Nevím... u nás v pluku je to řešeno, že i když nabíjíme sami(bez velení jednotlivých úkonů), tak jsme zachovali prvek, kdy střelci mají nabijáky po naládování opřené o bok, koncovkou nahoru a velící poté co je vizuelně přehlédne, zda je mají všichni a jsou s koncovkami, velí nabiják skryj!
Koncovky nabijáku máme povinně zajištěné nýtkem na nabijáku- to ovšem považuji dnes už za standard snad u všech.
Navíc manipulaci se zbraní drilujeme přes rok, tak aby každý střelec měl návyk dělat to co má. V bitvě samotné zodpovídá velitel každé řady za své střelce, což v praxi znamená, že po nich řve aby nejenom drželi řadu, dělali co měli, ale také aby drželi náměry jak mají atd.
Když to vezmu k letošní Bílé Hoře, tak musím nasraně konstatovat, že kokotů(to jinak napsat nelze) co při střelbě míří přímo na ksicht tam bylo mnoho. A to jak cizí účastníci, tak naši.

Omnis exceptio est ipsa quoque regula.
Desátník Moravského podhoráckého pěšího pluku