1. dobový vandr Regimentu zemské hotovosti
Postupně se vylepšující výbava členů našeho regimentu i zážitky z jiných akcí, například Kurovic, nás logicky vedly k touze, vyzkoušet si trochu toho „dobového“ života na vlastní kůži v míře větší, než jakou poskytují běžné akce bitevního charakteru. Vandry v kostýmech jsme podnikali mnozí již v ranných dobách svého šermířského života, nyní však romantické chutě doplnila ještě snaha o historickou věrohodnost. V létě uspořádal Michal Cee komorní zkušební akci, kde jsem si otestovali, co je možná a na co můžeme zodpovědně zvát další zájemce. Vlastní výprava se pak konala o víkendu 7.-9. září v bývalém vojenském prostoru Ralsko. Samotný vandr jsme si zpestřili jednoduchou dějovou zápletkou, která nás zavedla na samý závěr kariéry Albrechta z Valdštejna. Stali jsme se jeho vojáky, kteří jsou generálem Trčkou vysláni na danou pozici, kde se shromáždí a druhý den provedou obhlídku starých šancí a zajistí proviantní sklad. Pochod k místu setkání ve dvou skupinách podle příjezdu proběhl hladce, byť druhá skupina měla s přesunem po tmě v lese a mezi skalami drobné potíže. Postavili jsme hlídky (které se střídaly do rána), rozkřesali oheň, uklohnili něco k jídlu, poseděli (přičemž jsem si řekli příběhy svých postav tak, jak jsme si je předem připravili) a šli spát. Ráno jsem prostudovali rozkaz a kreslenou mapku, načež vyslali předsunutý oddíl. Tento oddíl však dostal cestou zprávu, že Valdštejn je zbaven velení a oni že mají zajistit proviantní sklad. Zbytek jednotky, poté, co se předsunutý oddíl nevracel, vyrazil po poradě též k proviantnímu skladu jat podezřením, že něco není v pořádku... Kromě běžného pochodu, skrývání se před případným protivníkem a brodění Ploučnice jsme si užívali nádherného babího léta v borových lesích. Předsunutý oddíl dorazil ke skladu proviantu první, hlídal však poněkud nedbale a příchod hlavního voje ho lehce zaskočil. Po prvotním zmatku, nedorozuměních, pár výstřelech a honičkách však i velitel hlavního voje pochopil celkovou situaci a ve shodě s ostatními se rozhodl nenastavovat kůži za Valdštejna. Usmíření bylo završeno vyžráním a vypitím proviantního skladu. Zbytek odpoledne jsme tedy strávili odpočinkem a přípravou jídel na ohni. Ráno jsem se již vydali jen volným pochodem k zaparkovaným vozidlům, udělali v lese ještě pár fotek a po závěrečném shrnutí v místní hospůdce vyrazili o polední domů.
Největším problémem na pochodu se ukázali vlci, kteří se několika vojákům zakousli do hýždí. Puchýře mnoho netrápily, jen nerovnoměrně rozložená zátěž v zavazadlech s jedním popruhem byla cítit. Prostě nejsme zvyklí. Potíž byl s pitnou vodou. Tehdy by nebyl problém se zásobit z Ploučnice, řeka však protéká kontaminovaným vojenským prostorem a kousek proti proudu bylo i město Mimoň. Potůčky ani studánky v pískových lesích a skalách nebyly. Počítali jsem s tím, proto jsem si nějakou vodu nesli s sebou a další zásobu zakopali předem v proviantním skladu (proto jsem ho vlastně také do hry zakomponovali), jeden oddíl navíc při akci doplnil zásoby v obci, kde „vypálil“ informační centrum, aby se tam nemohla zásobit žádná další jednotka . Se stravou problém nebyl, nějaký chléb, slanina, sýr a kousek zeleniny byl u každého vojáka, další poživatiny pak ve skladu. K tomu jsem přidali z darů lesa výborného kotrče a borůvčí na čaj – ke spokojenosti nám pak již nic nescházelo. Na závěr pár čísel. Bylo nás celkem 5 pikenýrů, 3 mušketýři, 1 důstojník s ordonancí a vojenská ženština. Počet na poprvé docela pěkný, jen škoda, že z pozvaných mimo náš regiment nepřijel téměř nikdo, o to vděčnější jsem byli za Kašu, díky němuž nebyla tato akce jen interní Mnoho jsem toho nenachodil, v pátek 4, v sobotu 8 a v neděli 6 km. Všichni účastníci si akci užili a tak se zřejmě nejednalo o osamělý pokus. Věřím, že jsem touto zprávou naladili i další, stejně jako kolegové z Košic, k následování. Podobné podniky můžeme vřele doporučit.
Na závěr pár fotek: http://dotrak.rajce.idnes.cz/Dobovy_vandr_7-9.9_2012
PS: Drobné nedostatky ve vybavení i zblodilé rušivé elementy se sice ještě našly. Na zlepšení se však stále pracuje...
Dobový vandr Hotovosti
Re: Dobový vandr Hotovosti
Bravo panove a damo!
Tahle historie zazita na vlastni kuzi, je tim korenim, ktere povznasi ducha tricitkoveho vojenstvi a vubec reneactmentu. Jen houst!
Tahle historie zazita na vlastni kuzi, je tim korenim, ktere povznasi ducha tricitkoveho vojenstvi a vubec reneactmentu. Jen houst!
Captain Mortaigne regimentu
Mortaigne regiment Projekt rekonstrukce vojenské jednotky z období třicetileté války
Mortaigne regiment Projekt rekonstrukce vojenské jednotky z období třicetileté války
Re: Dobový vandr Hotovosti
Perfektní! Škoda jen, že jsem se nemohl zúčastnit. Snad už to do třetice výjde
Re: Dobový vandr Hotovosti
Musím poděkovat hotovostníkům za pozvání na výbornou akci. osobně mě těší že výstroj vyzkoušená v mraze Kurovic obstála i v babím létě máchova kraje... teda kabátek by mohl být lehčí...doufám že příště se zvýší počet zůčastněných abychom si mohli sehrát epičtější příběh
eee.. škoda že sem se stal jediným padlým celé hry.. a eště trefen do..ee..zad
eee.. škoda že sem se stal jediným padlým celé hry.. a eště trefen do..ee..zad
Re: Dobový vandr Hotovosti
Mě zase nadchla cesta nočním lesem s píkou a bagáží za domnělým táborovím ohněm, ze kterého se vyklubalo světlo vesnice na sousedním kopci.
kaprál Regimentu zemské hotovosti
Re: Dobový vandr Hotovosti
Jojo nemohl jsem ti jako org. říci že jdeš blbě. To by nebyla ta pravá sranda no mě to i bavilo
Neříkej že sis to neužil.
Neříkej že sis to neužil.