Ahoj,
nenašel jsem žádné obdobné téma, tak si dovolím zase zaplńit fórum dalším tématem. Zajímaly by mě ceny běžných věcí během třicetileté války. Něco trochu jsem našel u Janáčka, ale není tam toho zas tak moc. třeba by mě zajímalo, kolik mohl stát kůň (rejtarský, dragounský, tažný), oblečení a případně, jak se vyvíjel žold u jednotlivých složek od roku 1619.
Děkuju moc za odpovědi
peníze a ceny
peníze a ceny
Fallie
-
- Příspěvky: 181
- Registrován: Po 05. Říj 2009 11:38:02
- Místo/Bydliště: žilina
- Kontaktovat uživatele:
Re: peníze a ceny
Vaverka má na svojich stránkach niečo ale na 14.-15. storočie takže v 17tke sa to pravdepodobne už trošku líšilo http://myschwerk.webzdarma.cz/bukler.html
"Never trust another reenactor."
Re: peníze a ceny
Roku 1547 byla v habsburských zemích provedena měnová reforma (z grošů na tolary), takže to už bude úplně o něčem jiném. Nicméně by mě taky zajímalo, jak to za třicítky bylo s cenami.
Re: peníze a ceny
Google je mocný:-) Viz zde:Fallie napsal:Ahoj,
Zajímaly by mě ceny běžných věcí během třicetileté války. Něco trochu jsem našel u Janáčka, ale není tam toho zas tak moc. třeba by mě zajímalo, kolik mohl stát kůň (rejtarský, dragounský, tažný), oblečení a případně, jak se vyvíjel žold u jednotlivých složek od roku 1619.
Děkuju moc za odpovědi
1615 cena vojenských potřeb: zbroj pěšáka 15 zl,zbroj rejtara s rukavicemi 10 zl, mušketa 2 zl, arkabuzarka 5 zl, německá rejtharka (střelná zbraň) 3 zl, dlouhá ručnice 4 zl, kuše na střílení olověných kulek 5 zl, moždýř ke střílení 200 zl, halapartna 1 zl, polní buben 5 zl.
1621 Kompanie se skládala (v závorce denní žold): 1 kapitán (4 zl), 1 fendrich (1,5 zl), 1 forýr (27 kr), 1 vachmistr (28 kr), 1 barvíř (bradýř ?) (17 kr), 5 korporálů (2 zl 12 kr), 2 bubeníci (36 kr), 1 pískař (18 kr), 1 kaplan (1 zl), 100 soldátů (9 kr). 1 libra (= O,5 kg) prachu stála 2 zl 45 kr.
1622 jízdní císařský pluk se skládal z 5 karnet (v každé asi 100 koní) plukovník 20 zl denně, nejvyšší lejtnant 12 zl, vachmistr 10 zl, vachmistrův lejtnant 2 zl, kvartýrmistr 2 zl, profous 1 zl, trubač 1/2 zl, bubeník 1/2 zl. V každé karnetě byl rytmistr 6 zl, lejtnant 4 zl, fendrich 3 zl, 2 kapráli po 1 zl, forýr 30 kr, 100 rejtarů po 24 kr denně.
(Zdroj: http://www.genebaze.cz/dv/voj/Vojenska_sluzba.txt) - je to vývoj plateb a žoldů od 15. do 19. století. Cenu koně jsem v tom jako naschvál nenašel, i když se tam o vyplácení koní mluví. Je tam ale zmínka o tom, že v roce 1650 byla pořizovací cena jednoho vojáka s koněm (tzv. "porce") 13 a 1/2 krejcarů denně (v penězích nebo v naturáliích).
Můžu se zkusit podívat i doma v knížkách, ale to asi až v neděli večer.
Re: peníze a ceny
Děkuju, aspoň tohle mi pomohlo.
zkousel jsem taky pana Gůgla a dozvěděl jsem se, že tolar se dělil většinou na 60 krejcarů, přičemž:
slepice stala 5 krejcarů
60 vajec bylo za 15 krejcarů
tesař si vydělal 1 tolar týdně, když bych vzal, že poměr ceny slepice a koně byl stejný v 14. i 17. století, tak mi vyšlo, že kůň by měl stát cca 50 tolarů (zlatých, zlatníků), ale je to jen odhad, pravda by mě zajímala.
zkousel jsem taky pana Gůgla a dozvěděl jsem se, že tolar se dělil většinou na 60 krejcarů, přičemž:
slepice stala 5 krejcarů
60 vajec bylo za 15 krejcarů
tesař si vydělal 1 tolar týdně, když bych vzal, že poměr ceny slepice a koně byl stejný v 14. i 17. století, tak mi vyšlo, že kůň by měl stát cca 50 tolarů (zlatých, zlatníků), ale je to jen odhad, pravda by mě zajímala.
Fallie
Re: peníze a ceny
Když už tak hezky googlíme, tak další možná indicie týkající se cen některých koní je tady:Fallie napsal:když bych vzal, že poměr ceny slepice a koně byl stejný v 14. i 17. století, tak mi vyšlo, že kůň by měl stát cca 50 tolarů (zlatých, zlatníků), ale je to jen odhad, pravda by mě zajímala.
Podle deníku Adama mladšího z Valdštejna hrál tento český velmož vrhcáby často, dobře a o nemalé částky. Jeho soupeřem... byl prezident říšské dvorské rady landkrabě Jiří Ludvík z Leuchtenberka. Ze záznamů pana Adama vyplývá, že spolu zasedali k vrhcábnici nejčastěji v letech 1602 - 1603. 1/ ... Od prvního záznamu do konce roku 1605 pan Adam vyhrál v hazardu obecně 20 358 tolarů a 870 dukátů. Za stejné období prohrál jen 4 680 tolarů a 1176 dukátů... 2/ Pokud hovoříme pouze o údajích, kde jsou vrhcáby výslovně zmíněny, pak Adam připravil svého urozeného soupeře za čtyři roky o 16 761 tolarů, zatímco sám přišel pouze 3 070 tolarů... O nejvíce landkraběte připravil ve dnech 17., 25. a 28. června. Tehdy pan z Leuchtenberka celkem prohrál 4 850 tolarů, jinak se většinou zisky či ztráty v průměru pohybují kolem dvou až tří set tolarů.
Řeč abstraktních čísel jasně říká, že pan Adam byl hráč úspěšný, ale nevypovídá o reálné hodnotě získaných částek. Pro ilustraci je tedy třeba uvést, že zhruba ve stejné době koupil za 137 tolarů tři tažné koně a za sto tolarů pořídil jednoho koně ze španělského chovu. Částky, o které se tedy hrálo, rozhodně nebyly malé.
A je to z těchto stránek: http://www.feudum.eu/view.php?cisloclanku=133
Re: peníze a ceny
Cituji z jednoho mého neznámého zdroje :Fallie napsal:... tolar se dělil většinou na 60 krejcarů ...
Na přelomu 16. a 17.století dochází k měnové krizi, provázené vzestupnou inflací. 28.
dubna 1619 přijalo stavovské direktorium krejcarovou soustavu. Byla zrušena ražba bílých a
malých grošů, ty byly nahrazeny početními ekvivalenty krejcaru : 24 krejcary, 12 krejcary, 3
krejcar, bílé peníze a malé peníze. Tolary v době direktoria raženy nebyly. 1 tolar se rovnal
150 krejcarům. Byly založeny stavovské mincovny v Brně a Olomouci.
Po Bílé hoře byl český královský mincovní regál pronajat finančnímu konsorciu,
v čele s Karlem s Liechtenštejna. Byla zahájena ražba tzv. dlouhé mince, zlehčováním
ražených mincí až o 90%. Činnost konsorcia skončila 23. prosince 1623 státním úpadkem.
Od roku 1624 docházelo k unifikaci měny v rámci celého habsburského soustátí.
Peněžní jednotkou se stala vídeňská hřivna (280 g) a celou měnovou jednotku tvořil tolar (=
120 krejcarů). V roce 1659 došlo k unifikaci drobné mince.
Typy mincí / poměr
Tolar(Ag) 1
Zlatý 2
Dvacetník 3
Desetník 6
Pětník 12
Groš 20
Krejcar 60
½ Krejcar 120
Grešle 180
¼ Krejcar 240
Re: peníze a ceny
Podle Vademeca pomocných věd historických r. 1619 stavové přijali následující mincovní řád:
tolar-------groš bílý-----peníz bílý------peníz malý---------krejcar
1------------(45)---------315------------730--------------150
--------------(1)----------7--------------14
---------------------------3---------------6----------------1
Jinač je tam i tabulka cen tolaru v krejcarech.Například r. 1622 stál 1 tolar 660 krejcarů (rok předem 140, rok poté 120).
tolar-------groš bílý-----peníz bílý------peníz malý---------krejcar
1------------(45)---------315------------730--------------150
--------------(1)----------7--------------14
---------------------------3---------------6----------------1
Jinač je tam i tabulka cen tolaru v krejcarech.Například r. 1622 stál 1 tolar 660 krejcarů (rok předem 140, rok poté 120).
Naposledy upravil(a) Koli dne Pá 18. Ún 2011 15:28:24, celkem upraveno 1 x.
Re: peníze a ceny
Tak Raia byl rychlejší. I to ostatní, co píše, odpovídá Vademecu.
Re: peníze a ceny
Baví mě googlit, našel jsem ještě jednu informaci a podle ní tvůj odhad docela sedí:Fallie napsal: kůň by měl stát cca 50 tolarů (zlatých, zlatníků), ale je to jen odhad, pravda by mě zajímala.
Rok 1615 - Kůň stál 42 až 54 tolarů, tele 2,5 tolaru, ovce 2 1/8 tolaru, kilo másla 8 grošů, boty 1,5 tolaru. Tesař si vydělal za měsíc
4 tolary 5 grošů. Panství v Čechách se dalo koupit již za cca 25 000 tolarů, velký dům v Praze za 5 000 -10 000 tolarů.
Je to z historie obce Střelice u Brna, na internetu to lze dohledat zde: http://www.streliceubrna.cz/files/1/inf ... 022007.pdf
Jeden ucelený text k tématu peněz za 30. války lze nalézt i na Českém šermu, a sice zde: http://www.ceskyserm.cz/NewsDetail-308