Práce kožešníka se od pradávna až po 19. století skládala ze dvou úkonů. Vyčinění kožek a šití výrobku. Každý kožešník, měl k činění svůj osvědčený a odzkošený recept, který se dědil z generace na generaci. Toto je nejspíš jedinný recept, který se dochoval:
Činění kožešin kvašením.
Záznam z r. 1545
Při tomto činění se uvádějí konkrétně kůže ovčí, jarlinky, jehněčí a liščí. Není jasné, jestli se všechny kůže činily stejně dlouho, ale je pravděpodobné, že doba činění byla závislá na tloušťce řemene. Je to ovšem třeba odzkoušet, případně sledovat během činění.
Kůže se na 2 hodiny namočí do kádí, druhý den se máchají v řece. To se obvykle dělalo tak. Že se kůže svázaly, ponořily do tekoucí vody, zajistily se aby neuplavaly a takto se nechaly máchat. Opět se namočily do kádí a škrábaly od tuku, blan a nečistot. Pak se dávaly do kvasu.
Kvas: Půldruhá čtvrtce mouky ražné, půl kbelce a půl mírky režných otrub, pět mírek soli.
Dvakrát denně překládat z jedné kádě do druhé. To trvá více než týden. Pak celý den nechat okapat na bidlech překládat, po několika dnech na bidlech šatem mokrým smáčet (asi navlhčit hadrem), složit do koše, kamením přiložit na den. Pak vypracovávat na kose a na noc slanou vodou potírat a moukou posypávat a zase na kosu. Nakonec rákoskou vyklepat a díry zašít. Celá tato práce trvá celkem čtyři týdny.
Pro srovnání - recept slovenských kožešníků, jak byl zaznamenán ve 20. století:
Toto činění se příliš neliší od způsobu popsaného v r. 1545.
Kůže se rovněž namáčejí v kádích, máchají svázané v potoce a škrábou od nečistot.
Kožešiny posypané na masové straně směsí ječného nebo pšeničného šrotu se složí nebo srolují do ruličky, naskládají do kádě a zalijí vodou. Kvašení trvá 10 až 16 dní, podle počasí. Kožky se musely překládat poprvé po 24 hodinách, pak dvakrát až třikrát denně. Pokaždé bylo kožku nutno složit jinak, aby se kvašení proběhlo rovnoměrně. Správně vykvašená kožka se poznala podle řemene, který byl hladký a po vytlačení kvasu na něm zůstávaly pod prsty bílé skvrny. Kožky se dále ve stínu sušily a ještě vlhké vypracovávaly na kose. Nebo se jen usušily a uskladnily, pak se hadrem navlhčily, nechaly do druhého dne rozležet a pak teprve vypracovávaly na kose. Kožky byly měkké jemné, semišového povrchu.
Podobné postupy činění kožešin jsou známy u všech Slovanů, Maďarů i Rumunů
Ad blocker detected: Our website is made possible by displaying online advertisements to our visitors. Please consider supporting us by disabling your ad blocker on our website.
zpracování kožešin a kůže
Přejít na
- Portál
- ↳ Důležité informace
- ↳ Návrhy
- Verbování / posudková komise
- ↳ Salón krásy
- Fasování / kde nakoupit
- ↳ Prodejci látek / materiálu
- ↳ Krejčovství
- ↳ Ševcovství
- ↳ Sedlářství
- ↳ Platnéřství
- ↳ Kovárny
- ↳ Palné zbraně a příslušenství
- ↳ Nezařazené a doplňky či jiné drobnosti
- Výzbroj, výstroj obecně
- Taktika a velení, výcvikové drilly
- Táboření vojska, zázemí
- Reálie doby
- Řemesla a cechy
- ↳ Řemesla
- ↳ Cechy
- Technologie
- Publikace, záznamy, odkazy
- ↳ Internetové články
- ↳ Dosud nezařazené
- ↳ Oděvy
- ↳ Taktika
- ↳ Každodennost
- ↳ Osobnosti
- ↳ Zbrojnice a Arsenály
- ↳ Výtvarná díla
- Nekategorické debaty
- ↳ Připravované akce
- ↳ Hodnocení akcí
- ↳ Fotografie z akcí
- ↳ Jak to nedělat..
- ↳ Chlubení, aneb udělal jsem (si) radost...
- ↳ Ostatní nezařazené
- Inzerce
- ↳ Prodám
- ↳ Koupím
- ↳ Ztráty a nálezy
- Skupiny, jednotky a regimenty
- ↳ Střelecký kroužek