Třicítkové nemovitosti a jejich pozůstatky

[Zagloba]

V tomto tématu bych chtěl shromáždit tipy na "nemovité pozůstatky třicetileté války" u nás, tzn. zbytky valů, redut a dalších třicítkou nasáklých míst, po kterých je ještě dnes možné se projít.

Pro začátek doporučuji Češovské valy:

http://www.cesov.wz.cz/

Něco na tento způsob prý zbylo po stavovských i u Rakovníka.

[Zagloba]

Když se nám tady ta diskuze tak plodně rozjela, přidám ještě jeden zajímavý, i když nedokončený, inženýrský počin generála Torstensonna:

Jedná se o pokus zkrátit tok řeky Dyje v meandru pod dnešním zámkem Vranov nad Dyjí, čímž mělo dojít k odvedení vody z dosahu tzv. vodních věží, s jejichž pomocí se obránci (tehdy) hradu ještě drželi. Dodnes je hřeben kopce naproti zámku přeťat poměrně výrazným příkopem. Lze si ho všimnout při cestě pěšinou od vranovského kostela vzhůru k tzv. Mniszkovu kříži, a to po levé ruce.

http://www.zamek-vranov.cz/historie/zamek/

[rado]

tak nieco pridame. Budovanie pevnostnej architektury na Slovensku / v Hornom Uhorsku v tom case skor suvisi s obranou proti expanzii Osmanskej rise a najazdom cez hranicu, nez s "Tridsatrocnou vojnou". Ale kedze oba vojenske konflikty prebiehali ciastocne sucasne, vzajomne sa ovplyvnovali, a stavovskymi povstaniami v Uhorsku dokonca prepajali, hadam to nebude uplne od veci:
Vacsina velkych opevnovacich prac prebiehala uz na konci 16. storocia. Niektore su ale aj dedicstvom doby, ktora nas zaujima. Prikladom moze byt opevneny kostol Sv. Anny v Senkviciach.
http://upload.wikimedia.org/wikipedia/c ... rch_01.JPG
Jeho stavba suvisi so znovuosidlenim Senkvic koncom 16. storocia utecencami z Chorvatska. V prvej polovici 17. storocia (zaciatok stavby sa kladie do obdobia okolo r. 1618) pribudla 4 metre vysoka hradba a veze v rohoch. Pravidelny podorys vidno pekne napr. na Google Maps: http://goo.gl/maps/llDBC
Opevnenie malo chranit pred osmanskymi najazdmi.

[Olaff]

Holicsky zamok... Aj ked sa obavam, ze tuto podobu dosiahol po tridsiatke, uz v 16. storoci fungoval ako protiturecka pevnost... A mne sa napriklad stale paci...

[rado]

jo, to opevnenie dostalo finalnu podobu az v druhej polovici 17. storocia, palac je terezianska prestavba. ale podorys je krasny.

[Lukas Slama]

Rád bych přispěl také svou trochou do mlýna. Roku 1478 je založena pevnost nad Teplicemi (Teplice v Čechách) Janem Ilburkem z Vřesovic (ano, příbuzný Jakoubka z Vřesovic). V 16. století po několika majetnických změnách, kdy se na čas stal majitelem panství rod Rožmberků, zde usedá Radslav Vchynský - dnes tento rod psaný Kinský. Na počátku 17. století začíná rozsáhlá přestavba, i když ještě dlouho před třetí pražskou defenestrací. Zatím se mi hmatatelných důkazů nedostalo, ale někteří autoři - především tedy ti němečtí - píší o stavitelích fortifikací z Nizozemska. Pravdou je, že ti se rozhodně podíleli na přestavbě zámku v Teplicích. Z těchto let poměrně dost arch. materiálu chybí (požár ve druhé pol. 18. století). Panství Teplice - spojené i s panstvím Doubravským s centrem právě popisované Doubravské hory, Neuschloss, poté převzal Vilém Vchynský. Ten se zasadil mezi lety 1618 - 1620 o největší přestavbu. Z pozdně gotického hradu s jasně saským vlivem 15. století, se stává pozdně renesanční až raně barokní pevnost. Obehnaná několika bastiony a jedním ravelinem se stala velkou překážkou pro jakékoliv vojsko. Jsme v pohraničí a přes Krušné hory vedlo několik stezek. Z Drážďan sem vedly dvě - přes Dubí a přes Krupku. Vojsko, které se chtělo dostat do vnitrozemí muselo překonat Doubravskou horu. Trochu jsem se rozepsal na mém blogu, jinak o tom píšu bakuli (rozmezí 1639 - 1645).
Čistě pro ukázku dobového hodnocení pevnosti: Když se schylovalo k poslednímu nepřátelskému vpádu, dodával posádce v Novém zámku u Teplic munici, proviant a jiné potřeby, a kdyby se byli vojáci zachovali podle své povinnosti a byli kladli nepříteli odpor, mohli tuto důležitou posici snadno udržet. Poněvadž se však lehkomyslně vzdali, bylo pak nutno místo dlouho a s velikou námahou dobývati zpět. Obléhající části Schlickova, Rubländova a Colloredova regimentu kvartýrovaly po celou tu dobu na teplickém panství, které na ně musilo vynaložit 11 000 zlatých, při čemž bylo poddaným, z nichž mnozí přišli o život, zakusit největších útrap. Z Nového zámku byly pisateli odňaty dva pol. kovové kusy a některé z eho dvorů a vesnic byly vypáleny. Po všech těchto nesnázích, při nichž se hraběti nedostalo nejmenší náhrady, byly nyní do jeho městečka Teplic vložena Myslíkova kompanie v síle 100 koní a oddíl 30 dragounů, při čemž také v Novém zámku je posádkou Gallovo mužstvo. Hrabě si trpce stěžuje na toto nespravedlivé kvartýrování, neboť okolních měst a panství, která ani zdaleka tolik netrpěla, bylo ušetřeno. Jelikož není s to vypočtené oddíly vydržovat, prosí za jejich odvolání a pukazuje na to, že jízda v Teplicích, otevřeném to místě, stojí docela bez užitku, ba ke škodě, neboť jezdci mohou odtud libovolně vyjíždět na silnice a páchati tam škody.Když se schylovalo k poslednímu nepřátelskému vpádu, dodával posádce v Novém zámku u Teplic munici, proviant a jiné potřeby, a kdyby se byli vojáci zachovali podle své povinnosti a byli kladli nepříteli odpor, mohli tuto důležitou posici snadno udržet. Poněvadž se však lehkomyslně vzdali, bylo pak nutno místo dlouho a s velikou námahou dobývati zpět. Obléhající části Schlickova, Rubländova a Colloredova regimentu kvartýrovaly po celou tu dobu na teplickém panství, které na ně musilo vynaložit 11 000 zlatých, při čemž bylo poddaným, z nichž mnozí přišli o život, zakusit největších útrap. Z Nového zámku byly pisateli odňaty dva pol. kovové kusy a některé z eho dvorů a vesnic byly vypáleny. Po všech těchto nesnázích, při nichž se hraběti nedostalo nejmenší náhrady, byly nyní do jeho městečka Teplic vložena Myslíkova kompanie v síle 100 koní a oddíl 30 dragounů, při čemž také v Novém zámku je posádkou Gallovo mužstvo. Hrabě si trpce stěžuje na toto nespravedlivé kvartýrování, neboť okolních měst a panství, která ani zdaleka tolik netrpěla, bylo ušetřeno. Jelikož není s to vypočtené oddíly vydržovat, prosí za jejich odvolání a pukazuje na to, že jízda v Teplicích, otevřeném to místě, stojí docela bez užitku, ba ke škodě, neboť jezdci mohou odtud libovolně vyjíždět na silnice a páchati tam škody. Regesta fondu militare, Prameny k dějinám třicetileté války (Ed. Václav LÍVA), díl VII. 1640 - 1642, Praha 1956, s. 140.
Jinak je to dnes volné přístupné - pokud by měl někdo zájem, rád provedu. (obrázky a dispozici nabízím na přiloženém odkazu na můj blog)
Z pozemního průzkumu v lednu 2014: http://rocker007.rajce.idnes.cz/Doubrav ... 11.1.2014/
http://rocker007.bloger.cz/Historie/Pev ... avska-hora (dost odfláknutý článeček )